Ať žije chilli a mléko...

1. listopadu 2005 v 20:03 |  Pro pobavení(nebo k pláči?)
Ehm… už asi měsíc slibuji Istarin, že na blog hodím zápis našeho víkendového …. No, jak to nazvat…. Šílenství? …..jo, šílenství….:-)))Tak Is, tady to jeJ
Chilli a mléko, aneb, čarodějné pokusy Carol a Istarin…
Jednoho krásného prázdninového dne jsem se spolu s Istarin rozhodla že strávím noc u ní doma… Její matka byla tak vstřícná, že nám vše povolila, a zábava mohla začít.
Asi okolo půl páté jsme byli už u ní, s tím, že se bude tak trochu fachat do magic…
No, samozřejmě nic protiJ. Udělali jsme malinký rituálem, který způsobil mírnou euforii, kterou jsme náležitě využili…
Večer byl dlouhý a debatovalo se i povídalo o věcech vídaných, i nevídaných.
Když už nebylo co dělat, zasedli jsme k PC, a začali hrát Bulánky(hra kde po sobě střílejí polštáře) a srandy hned byl kopecJ.
Největší sranda nastala v propuku naší největší euforie….
Vše začalo když Istarin stejně semnou prohlásila větu "já mám hlad"… Samozřejmě každý normální člověk udělá to samé když má hlad - jde se najíst…. Jako tornádo vlétli jsme do kuchyně, a prošmejdily každou píď… Nakonec veškerá objevy našeho zkoumání vyložily jsme na stul. Obsahovalo to pár zbylých těstovin, chléb, vajíčka, koření, a mlíko(džus už došel...). Nejdříve jsme se pustily do těstovin… trochu jsme je osmahly, a v´ala první chod byl na světě. Udělala jsem smažené vajíčka které jsem ochutila notnou dávkou chilli(Is mi řekla že je to pepř- já se divila že je to nějak moc červený-) a podáváno spolu s chlebem byla večere na stole.. nutno dodat, že toto kuchařské umění se konalo ve dvě hodiny raní…K takovéto hostině neslušelo by se píti vody, a tak za vhodný nápoj uznali jsme mléko. Když jsme pojedly, tak obě začaly jsme uvažovat nad tím, kdo první poletí na záchod zvrátit naší "pochutinu"… Zalezli jsme zpět do pokoje, a čekaly co se bude dít… prohlásili jsme že další magic by nebyla na škodu, a zase se magie konala… Nakonec řeklo se že zalehnouti na čase jest, a odebraly jsme se do postele… ještě jsme si povídaly, když v tom Istarin zvolala "jé,hele, podívej, letadlo!" když jsem se chtěla z postele naklonit, abych ho také spatřila, nějak jsem neudržela rovnováhu, a spadla z ní na tvrdou zem(pád číslo 1).
S zaduněním a klením vyhrabala jsem se zpět, a ještě než jsem stačila pořádně ulehnout, sklouzla jsem se po povlečení, a ležela jsem tam, odkud jsem se před chvílí zvedala(pád číslo 2)… Zbytek noci dalo by se říci byl stráven v klidu…
Druhého dne ráno byla jsem násilně vzbuzena psem Istarin, který mi skočil do postele, a pomalu mě z ní vytlačoval… nakonec mě vytlačil natolik, že se uskutečnil můj pád číslo tři…
Po tomto dni a noci, mě Istarin označila za padlou čarodějku, a já prohlásila že toto víckrát už nechci opakovat..
Ovšem pravdou toto mé tvrzení nebude, protože toto jí musím oplatit, a proto má drahá Istarin, těš se , není všem dnům konec….:-))))))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vp.Lestat vp.Lestat | E-mail | 29. dubna 2006 v 16:34 | Reagovat

Pěkný, ale nejde to vidět, změň písmo, ať se to nemusí označovat ;)

2 Istarin Istarin | 22. září 2006 v 16:08 | Reagovat

Chybí ti tam naše ovládnutí telepyromanie;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama