Chamtivost… Co si vybavíte když se řekne tohle slovo? Většina lidí si vybaví člověka který touží jen po penězích, a od majetku odvozuje hodnoty… Já říkám že si představím jakéhokoli člověka… kohokoli z mého okolí, až asi jen na pár vzácných vyjímek… Proč?
Určitě znáte ze svého okolí lidi co mluví o sebevraždě protože se s nimi rozešel/a přítel/kyně nebo protože se pohádal s rodiči… Já znám takových lidí tucet.. když mi kdokoli z nich řekne, že se půjde zabít, řeknu mu snad jen že nejméně bolestné jsou prášky, a nejlepší jsou prášky na spaní v kombinaci s hodně silnýma práškama na srdce…
Chceme tak strašně moc, a přitom ničíme i to málo co máme… proč toužíme po lásce, a chceme jí mít co nejvíce, když jí v tom samém okamžiku ničíme?
Má ne zrovna růžová situace v poslední době mě donutila opět trochu se zamyslet nad tímhle cirkusem kterému se říká život… všichni se někam ženeme, všichni chceme dosáhnout co největšího vzdělání, ohodnocení v práci, mít hodně přátel a milující rodinu… Lidé jsou na sebe hrdí… jsou hrdí na to co všechno pro splnění svých cílů dělají… ale přitom dělají úplný opak… Jednou rukou budují rodinu, a druhou rukou ničí přátelství.. jednou rukou budují pracovní podmínky, a druhou ničí rodinu… Není to směšné? Ano, asi je, ale já se nesměji… Připadám si, jak v nějaké loutkové hře, kde lidé dělají jen to, co jím loutkař(společnost) nařizuje… občas si říkám, že tzv. primitivní společenství jsou vyspělejší než my…