Říjen 2006

Svoboda...?

26. října 2006 v 2:08 | Wampyres |  Úvahy
Nečekejte nic zázračnýho.. jako vždycky plkám o ničem.. ale což… už je to asi ve mě:)
Jednou mi někdo(pokud se autor pozná, ať se ozve, můj LaHoSiP si jen s těží něco zapamatuje) řekl takový.. jak to nazvat.. příběh? Dejme tomu..
Sv.Petr se ptá Boha "Bože, proč jsi dal zdravé šťastné ženě postižené dítě, a tím jí zarmoutil?"
Bůh mu na to odpověděl: "Ach, Petře.. cožpak bych mohl dát postižené dítě ženě, co nikdy nepoznala štěstí? Opravdu myslíš že mohl? Šťastná žena je silná, ale děvče, co neví co je to štěstí?"…
Jak už jsem hodněkrát říkala, jsem názoru že lid je klan chamtivý,nevděčný,zhýčkaný, a neváží si toho co má… I já jsem taková, pravda.. ale občas přijdou v životě situace, kdy něco ztratíte, a pak si uvědomíte, co všechno jste vlastně měli, a o co jste přišli… Při mé poslední krizi(zasvěcení vědí) můj přítel prohlásil že Bůh, ani nic nad námi není, protože kdyby ano, nedopustil by to co se stalo.. Začla jsem přemýšlet.. dlouho jsem ani já nemohla přijít na to, proč zrovna já? Za co to byl trest? Co jsem udělala tak zle že přišel tak krutý trest? Nicméně, časem jsem došla k názoru že ne vše je trest, a občas pro pochopení sama sebe, společnosti, člověka jako individuality,a pochopení "poslání" je potřeba i krutosti osudu bez důvodu předešlého provinění…
Proto zas a znovu opakuju: lidi, važte si toho co máte, smějte se a radujte z toho co vám osud nadělil,a neplačte proto, že něco nemáte…život je krátký, a nikdy nevíte, co vás čeká za vteřinu… za minutu.. za hodinu… za den…nestěžujte si na málo času, jídla, přátel,lásky.. buďte rádi, že máte alespoň nějakou… věřte, že na světě, i kolem vás je hodně lidí, kteří takové štěstí jako vy nemají…