Židovský Hřbitov Libochovice

1. září 2007 v 13:54 | Wampyres |  Hřbitovy
V Libochovicích jsem bydlela nějakých 10 let. Nikdy mě nijak nezaujali. Sice "máme" na náměstí morový sloup, zámek, nedaleko kostel, a divokou historii, ale nikdy mě to nijak nezaujalo. Před pár lety jsem ale byla "zavlečena" na Židovský Hřbitov. Okamžitě jsem se zamilovala. Tehdy byl ještě zarostlý, a najít nějaký náhrobek byla opravdu práce pro detektiva, ale to místo mě uchvátilo. Asi 5 let zpět vznikla Společnost pro obnovu Židovského hřbitova v Libochovicích.

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV LIBOCHOVICE
Nejstarší židovské hřbitovy jsou bez pochyby v Praze a v kolině, kde se zachovaly náhrobky i do r. 1400. Ale i náhrobků do 16.stol je velice málo, a tak se tedy i Libochovický hřbitov se svým založením datovaným do r. 1583 řadí mezi nejstarší židovské hřbitovy v ČR.
Když židé dorazili do Libochovic, potřebovali někam pohřbívat své mrtvé. Podle zásad judaismu je totiž nutné zemřelé pohřbívat na zvláštním místě, hebrejsky bejt olam, dosl. dům věčnosti, tedy židovském hřbitově. Židé se z náboženských důvodů vždy snažili získat hřbitovní pozemek do vlastnictví, ale záleželo jen na vrchnosti, zda-li ho získají a kde bude ležet. Hejtman Jakub z Lhoty který zastupoval Jiřího Popela z Lobkovic tedy prodal 5. řijna 1583 židům půdu opodál komunálního hřbitova. Pozemek ale pořád napůl patřil římskokatolické farnosti, a židé byli povinni na vždy platit 12 grošů míšenských...

"LETA 1583 VE STŘEDU PO SV. MICHALU ARCHANDĚLU T.J. 5. ŘÍJNA, PÁNI PURKMISTR A KONŠELE MĚSTA LIBOCHOVIC NAD OHŘÍ S POVOLENÍM SLOVUTNÉHO PÁNA JAKUBA LHOTY, HEJTMANA NA LIBOCHOVICÍCH, PRODALI JSOU KUS LADA TŘI ČTVRTĚ P. ŠÍŘÍ A TOLIKÉŽ Z DÍLÍ K DĚDINĚ KNĚŽSKÉ NÁLEŽEJÍCÍ A PODLE VINICE UROZENÉHO PÁNA KARLA VODOLANA LEŽÍCÍ ŽIDŮM V LIBOCHOVICÍCH BYDLEJÍCÍM NYNĚJŠÍM I BUDOUCÍM K POHŘBU JEJICH MRTVÝCH, A TO NA ZPŮSOB TENTO: ABY KAŽDÉHO PŮL LETA POČNOUC PŘI SV. JIŘÍ LETA 1584 A PŘI SV. HAVLE TÉHOŽ LETA PO 12 GROŠ. MÍŠENSKÝCH. A TAKÉ POTOM NA ČASY BUDOUCÍ A VĚČNÉ OUROKU POLOLETNÍHO Z TÉHOŽ KUSU FARÁŘŮM, KTEŘÍŽBY KOLIV TU V LIBOCHOVICÍCH NA FAŘE BYTEM STÁLÝM BYLI, PLATILI. A KDYBYKOLIV KTERÝ PŘESPOLNÍ ŽID S VŮLI VŠAK LlBOCHOVSKÝCH ŽIDŮV TU NA TÉMŽ MÍSTĚ POHŘBEN BYL, OD TOHO KAŽDÉHO MÁ TÉŽ PÁNU FARÁŘI LIBOCHOVSKÉMU 10 GR. MIS. SE DÁVATI. -
ACTUM ZÁPISEM ZA OUŘADU FLORIANA RAKOVNICKÉHO V PÁTEK PO PROVODĚ
T. J. 13 DUBNA 1584."
Všechny náhrobky na Libochovickém hřbitově jsou typu stela, tudíž desky zapuštěné do země. Tumby(malý domek nad hrobem) se v Libochovicích nevyskytují. Náhrobky se nacházejí u nohou pohřbeného, aby hlava směrovala na východ.
Náhrobní kameny zhotovovali jak židovští tak i křesťanští kameníci. Téměř všechny staré náhrobky jsou zhotoveny z pískovce. Zcela zvláštní význam má obsah epitafů, které představují jediný doklad o místní židovské obci. Vždy zde nalezneme jméno zemřelé osoby, jejího otce a titul (u provdaných žen také jméno manžela). Je zde také datum úmrtí a někdy i den pohřbu. Část textu představuje vyjádření smutku pozůstalých, zásluhy pohřbeného o židovskou obec, dále přání vztahující se k posmrtnému životu nebožtíka a dobrořečení. Často jsou texty veršované, obohacené symbolickými vyjádřeními a přirovnáními, takže je možno říci že tvoří zvláštní druh lidové hebrejské poezie.
Zajímavé jsou také reliéfy, které se objevují na některých nejstarších náhrobcích. Reliéfy zobrazují jak tradiční židovské symboly (Davidova hvězda, koruna jako znak tóry, vinný hrozen jako znak moudrosti a plodnosti, pokladnička jako znak dobročinnosti) tak rodové symboly, nejčastěji pár žehnajících rukou jako symbol rodu Kohenů, nebo konvice - symbol rodu Levitů. Některé symboly se vztahují k povolání nebo jménu. Nápisy na náhrobcích do 19. století jsou pouze hebrejské, od poloviny 19. st. se objevují nápisy hebrejsko-německé, později hebrejsko-české.
Rozloha hřbitova byla původně menší. S nárůstem židovského obyvatelstva bylo nutné hřbitov zvětšit, a tak židé dne 20. ledna 1846 odkoupili 450 čtverečních sáhů pozemku č. 901 a 902 od Františka Leníka. Svůj hřbitov tak rozšířili východním směrem od staré části hřbitova dvojnásobně. Roku 1871 židovská obec nechala ke hřbitovu vydláždit cestu. Hřbitov býval vždy vzorně udržován. Péče o něj příslušela Chewra kadiše, která se o hřbitov starala až do druhé světové války.
Následkem holocaustu židů, kdy byli v koncentračních táborech umučeni téměř všichni libochovičtí židé, židovská obec v Libochovicích zanikla. Hřbitov začal zarůstat a chátrat. Pod hřbitovem vznikla zahrádkářská kolonie a někteří zahrádkáři použili stavební materiál z ohradní zdi hřbitova a dokonce i náhrobní kameny na stavbu svých kůlen a zahrádkářských domků. Mnoho náhrobních kamenů bylo ukradeno a některé staré vzácné náhrobky skončili jako suvenýr na okrasných skalkách. Vyskytl se i případ, že Židovská obec v Praze prodala žulový náhrobní kámen na přebroušení. Dotyčná osoba pak kámen použila na hrob svých příbuzných.
Hřbitov ničilo nejen jeho neudržování a povětrnostní podmínky ale také vandalové. V době komunistické diktatury a neúcty k duchovnímu a kulturnímu dědictví hřbitov chátral. V okolí hřbitova vznikl důl na suroviny pro sousední cihelnu. Uvažovalo se dokonce o zrušení hřbitova kvůli zvětšení důlního prostoru. Po pádu totality hřbitov pustl ještě více. Hřbitov až do roku 2002 byl ve vlastnictví židovské obce v Ústí nad Labem, která se o něj nestarala, hlavně z nedostatku pracovníků a finančních prostředků. V roce 2002 přešel do majetku Židovské náboženské obce v Praze. Toho roku vzniklo také občanské sdružení Společnost pro obnovu židovského hřbitova v Libochovicích, které ve spolupráci se Správou židovských hřbitovů a.s. Matana podniklo kroky k záchraně hřbitova.





Zdroj: http://libochovicko.xf.cz/historie_zid__hrbitova.htm


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Simcha Simcha | E-mail | 1. května 2008 v 18:52 | Reagovat

really great!

2 Anna Anna | 20. srpna 2009 v 16:39 | Reagovat

V článku jsou pravopisné chyby, jinak dobrý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama