Únor 2008

Aktuálně...

28. února 2008 v 23:50 | Wampyres |  Aktuality
Omlouvám se za to že na vás všechny seru, ale nic jiného mi nezbývá, takže si sem opět zapíšu pár bodů o kterých se v budoucnu zmíním
  • Pár textů mého kamaráda, které jsou i celkem zajímavé
  • Přicházející akce Zombie Walk
  • Pražská sešlost
  • Únor jako celek
  • Školení, školení, a zase jen školení
  • Alchymista a pár dalších knih, aneb, co dělat když v práci nemůžete pracovat
  • Neverbální a verbální komunikace - proč to sakra musím dělat?
  • Neslyším
Děkuji za ignorování mých poznámek :D

Nevidím, neslyším, nemluvím

4. února 2008 v 22:14 | Wampyres |  Úvahy
Před nedávnem, když jsem opět v noci nemohla usnout, přemýšlela jsem tam nad lidmi. Tohle moc často nedělám, považuji lidi za odpad a tupé stádo Konzumní společnost, která si z 99% nezaslouží ani jeden můj pohled…
Ovšem jak jsem již v poslední době mnoha lidem řekla, vše je otázkou subjektivní reality. Veškeré mé okolí a vše kolem i uvnitř mě je založeno na mém vnímání, chápání, zkušenostech. A je to tak u všech. To byl důvod, abych si uvědomila, že má subjektivní realita je sice nejdůležitější (pro mne) ale jsou tu i jiné subjektivní reality, které jsou pro dané osoby důležité stejně jako pro mne ta moje. Jak jsem již řekla, běžná konzumní společnost mě nijak nezajímá. Ovšem je tu pár skupin lidí, které se něčím vymykají normálu, a oni jako sociální skupina obecně stojí za pozornost.
Jednou takovou skupinou jsou bezpochyby smyslově postižení. K smyslově postiženým bych dala ještě němé… hlas není brán jako smysl, ale je pro nás stejně důležitý jako ostatní smysly. Přemýšleli jste už někdy tedy, jaké by to bylo nevidět? Nebo neslyšet? A co potom nemluví? Necítit?
Také se říká, že lidé nějak postižení mají na druhou stranu jiný nebo více smyslů více vyvinutých. Třeba lidi co neslyší, mají zas lepší zrak, a tak dále. V mysli se mi objevila taková známá ikonka tří goril, z níž jedna má zakryté oči, druhá ústa a třetí uši. Touhle úvahou jsem strávila následné dvě hodiny v posteli. A řekla jsem si, že alespoň něco z toho by se dalo vyzkoušet.
Chuti, nebo hmatu se sice nijak nezbavím, takže jsem si vybrala smysly, které se dají nějak omezit.
Plánuji tedy udělat menší experiment, kdy alespoň na jeden den omezím některý ze svých smyslů. Konkrétně zrak a sluch. Nadále taky omezím řeč. Jeden den slepá, druhý den němá, třetí den hluchá. A zkusím si takhle prožít jeden ze svých běžných dnů. Se vším všudy. S cestou do metra, z metra, chození po ulici, přecházení silnic, mého neustálého ptaní se na cestu kolemjdoucích….
Následně přinesu své poznatky a zapíši je postupně sem.
Děkuji za pozornost :D

Souhrn za měsíc Leden

1. února 2008 v 14:13 | Wampyres |  Plky o ničem..
Tak.. první měsíc nového roku je za mnou, a vlastně námi všemi. Co se tedy dělo u mě?
Tak to zase shrnem do nělikola bodů...
  1. ŠKOLA
Tak tady se moc nezadařilo.. když jsem se konečně probudila ze svého zimního spánku, jen jsem zjistila že většina klasifikace je uzavřená. Tedy pro většinu lidí... pro mne klasifikace spíš začíná, než končí. No co, doháním co se dá, a hold si budu muset trochu máknout. Ale v tomhle už mám satanžel praxi.

2. PRÁCE

Tak tady se dařilo. Po absolvování asi 25 pohovorů jsem naprostou náhodou došla k zaměstnání. Tedy ještě to není jisté, v Pondělí jdu do druhého kola, ale personální konzultat už se mnou celkem počítá. Jedná se tedy o práci Recepční. V jaké společnosti, na to se mě radši neptejte, má skleroza se prohlubuje přímo uměrně s dobou braní antidepresiv. Jestli to půjde takhle dál, za chvíli zapomenu i jak se jmenuju :D

3. PŘÁTELÉ A OKOLÍ

Tak, tady se provedlo pár "personálních" změn. Pokračovala jsem celkem úspěšně v tom co jsem začala, a zbourala mosty u pár lidí kteří podlě mě za to nestáli, abych s nima plýtvala svou energií, která mi začíná být celkem drahá. Ale na druhou stranu musím přiznat že jsem pár vztahů taky přehodnotila, a pár nových získala. Díky pár lidem, a jejich trapnému chování jsem si ujasnila, kde je mé místo, a kde jsou mí přátelé. Přátelé nevznikají tím že s nima jdete párkrát do hospody, nebo na nějakou akci, a občas si s nima píšete na ICQ nebo na chatu. Přátelství vidím v zájmu.. V zájmu o danou osobu. Když vám dělá dobře, že jí můžete pomoci, ne proto, že daná osoba je v úzkých, ale protože jí máte rádi, a dělá vám radost pomáhat lidem které máte rádi. Přítel je osoba které můžete říct cokoli, a víte že se vám nevysměje, ale dokáže vám říci upřímně co si o tom myslí, a "srovnat vás s realitou". Díky tomuhle jsem přehodnotila pár vztahů které trvají už pár let. I kladně i záporně. "Vyřadila" jsem z mých přátel pár lidí co znám sice dlouho, a mám je i docela ráda, ale nemohu se na ně spolehnout. Taky jsem tam pár lidí zařadila. Zvláště jednu osobu, kterou znám sice krátce, ale je to člověk který je přímý a myslím že tam má své místo.

4. KONÍČKY A ZÁJMY

No, tak nejdřív asi hudba... Objevila jsme s pomocí jedné známé skvělou skupinu jménem Hooverphonic. Je to Trip Hop/Psychadelic. A je to jeden ze z nejlepších skvostů které se nalézají na mém HD. Myslím že to stojí za to. Zkuste si to zadat na myspace, a poznejte sami :) Co se týká filmů, chystá se do kin skvělý snímek Lovci Draků, odehrávající se v Afganistánu. Já osobně jsem ho ještě neviděla, ale velice se na něj těším. Taky přemýšlím o tom, že si udělám řidičák, a tato myšlenka je stále reálnější a řeálnější, takže vám doporučuji nechodit ven, pokud jste z Prahy :D. A dále taky uvažuju o pokračování v divadle. Ale to je ještě daleko, a kdo ví, co bude. Ale jsou lidé kteří mě v této myšlence dosti podporují.

Tak, a to by zas na měsíc stačilo :D . howgh. :D