Červen 2008

Pohled zpět..

9. června 2008 v 20:44 | Wampyres |  Plky o ničem..
Tak, už se mě zase pár lidí ptalo co se stalo, že o mne na blogu není slyšet. Upřímně, velice (mile) mě překvapilo že někoho vůbec baví číst moje sebestředné výlevy a věci z mého života. Upřímně, ani nechápu co je na tom baví :D . Ale jsou takoví lidé, a pro ně udělám krátký souhrn za uplynulé měsíce, a zkusím zas trochu introspektivy.
Po pár měsících, se tedy v vracím k dobám minulým. Toto odmlčení bylo z mnoha důvodů.. nebyl čas, byla jsem líná, nevzpomněla jsem si, a kdo ví co všechno. Ale teď už k věci:
1. ŠKOLA
Škola.. ano, v samém spěchu posledních měsíců jsem zapomněla že něco takového existuje. Díky práci jsem neměla ani čas se tam ukázat, takže pololetí skončilo s 5ti neklasifikacema. Každopádně, nebezpečí zažehnáno, doklasifikace udělány, a k mému údivu, dopadly i nad míru očekávání dobře. Ovšem, zažehnal se jeden "průser" a nastal druhý.. Konec školního roku... Jak se říká "Bitvu jsem presrál, ale dobře se vyspal" ... takže jsem zjistila že mne zde čeká druhý kolo boje, a to tentokrát v Srpnu.. Inu, popřeji si hodně štěstí, pevných nervů, a hurá do učení...
2. PRÁCE
I tady se událo pár změn. V Únoru jsem psala o pohovoru, a nástupu do práce. Ano, do práce jsem s velkým nadšením nastoupila, a dělala co můžu, abych jí i udržela. Ale, jak je již u mne zvykem, když se něco daří, počítej Carol, že to půjde co nejdřív do háje. A taky že šlo. Po dvou měsících v této práci jsem jaksi zjistila že to co zaměstnavatel hlásá a to co plní, se rapidním způsobem liší, a nakonec se dohodli na výpovědi. A začlo tedy druhé kolo... Odepisování na inzeráty, chození po pohovorech, čtení odmítnutí atd. atd. Ale zadařilo se. Ani ne po týdnu usilovného hledání jsem našla slušnou práci. Sice jsem nastupovala s tím, že je to na dobu přechodnou, a že mě ta práce nebude bavit, ale opak je pravdou. Práce se mi zalíbila natolik, že je pro mne snesitelná, a občas jsem za ní i vděčná. Hodně dělá i kolektiv, který není tak špatný jak jsem očekávala. Takže na pracovním poli je zatím úrodná půda.
3. PŘÁTELÉ A OKOLÍ
Tak.. Jak jsem psala již v Únoru, personální změny opravdu nastaly. A nastávají pořád. Už si nenechávám tolik líbit, a lidem v mém okolí jsem vytyčila jasné hranice kam až můžou jít. Nedávno mě až k mému údivu přijemně potěšil Cornelius, když mi oznámil že s přítelkyní očekávají dvojčátka. Musím říci, že to pro mne byla velice dobrá zpráva, už jen proto, jak se k tomu Cornelius postavil, což mě těší ještě víc. Myslím, že tato událost mu dala, a ještě dá mnohem víc, než co mu život do teď dal sčítaje. Co se týká dalších přátel, asi bych měla změnit další osobu, které mne dost zasáhla. Naprosto nečekaně, a i stejně hluboko. Nikdy bych nevěřila jak moc dokáže člověk druhého člověka zasáhnout za tak krátkou chvíli, natož mě.
No, a nakonec do téhle kategorie zařizuji "lásku".. Po více jak roce, jsem se odhodlala, že se "uzavřu" do stálého konstantního vztahu. A tak se i stalo. Dlouho jsem přemýšlela zda jsem udělala dobře. Jestli jsem "připravená" a jestli vůbec nějaký trvalý vztah chci. nakonec jsem usoudila, že kdybych to nezkusila, mohla bych litovat. Takhle budu maximálně litovat toho, že jsem to zkusila :D . Vztah trvá krátce, ale už byla první bouřka. Vlastně z mé strany více bouřek. Ale když to vemu suma sumarum, jsem spokojená.
4. KONÍČKY A ZÁJMY
Jak už jsem psala na začátku, času bylo po málu. Dost mě vyčerpává práce. Pomalu zjišťuji, že pracovní doba je v rozmezí, v kterém bych potřebovala nepracovat. Opravdu obdivuji tu spoustu lidí, co zvládají práci, a přitom si vyřizovat spoustu svých vlsatních věcí. Ale asi jde jen o zvyk, a hlavně aby člověk nebyl líný. Ale i přes to, že mé vytížení je pro mne dosti velké, jsem si našla chvilku pro pár "nových" věcí. První věc je Jaro. Ano, blíží se léto, slunce svítí, venku je příjemně (když zrovna není 38°C na slunci) takže první věcí jsou tůry. Přes zimu jsem si přišla jak medvěd při zimním spánku. Nic nedělala, a taky je to poznat jak na mé fyzičce, tak i na postavě. Spásný nápad byly procházky. Začízt zlehka, ale účině, takže jsem si řekla že vyjedu za Prahu. Navštívila jsem tedy svou kamarádku která bydlí kousek za Děčínem, kde její otec vlastní bývalý lovecký zámeček. Historie tohoto stavení sahá až do 17. stol. takže atmosfera na tomto místě je naprosto úžasná. I lesy, které jsou vzdáleny jen pár metrů jsou svou atmosferou jedinečné. Myslím, že na tento víkend budu ještě dlouho vzpomínat. No, a abych nezaostávala, vrhla jsem se tento víkend s mojí "drahou polovičkou" do Kunratického lesa, a následně na Vyšehrad, kde jsem si jen tam mimochodem rozřízla noho o nějaký střep :D. Ano, slibuji že víckrát nebudu chodit bez bot po Vyšehradě :D .
Druhá věc, na kterou se chystám, je Muzeijní noc. Pro ty, co nevědí o co jde, tak se jedná o noc z 14. června na 15. června, kdy budou zdarma zpřístupněné některá muzea a galerie. Myslím že ojedinělá kulturní příležitost. Během zítřka hodím oficiální pozvánku, a doufám že nebudu sama, kdo tuto akci absolvuje :).
Další věc je literatura. Nedávno jsem žačala číst celkem zajímavou knihu se jménem "Vražda jako krásné umění" která je o "sektě"(?) která rozebírá vraždy jako umění. Je to čtivé, a i vtipné.
No, myslím že toto poplkání by zas mohlo na nějakou dobu stačit, takže se opět uchýlím
ke knize a příjemné hudbě. Přeji všem krásný zbytek večera, a následujících dnů